Druhy lidí podle prdů

Zdvořilý: Prdne si a řekne "Pardon".
Cynik: Prdne a drze se podívá do očí.
Kavalír: Nechá dámu prdnout napřed.
Citlivý: Prdne a řekne "Óch".
Pobožný: Prdne a řekne "Odpusť mi".
Idealista: Neprdí z nutnosti, ale z přesvědčení.
Lékárník: Prdne a přivoní.
Veselý: Prdne a zarecituje "Kdo krká a prdí, zdraví si tvrdí".
Sentimentální: Prdne a zauvažuje, zda by nebylo lépe, kdyby neprdl.
Packal: Prdí celý den, ale bez požitku, který prdění poskytuje.
Netrpělivý: Sotva se dočká, až prdne a hned se posere.
Naivní: Prdne si a myslí si, že udělal něco velikého.
Drzý: Prdí i při sraní, aby byl co největší smrad.
Potměšilý: Přijde do společnosti a prdí potichu.
Flegmatik: Prdí zde nebo tam, pro společnost nebo sám.
Optimista: Prdne nahlas a už si myslí, že se posral.
Přítel: Prdne a zeptá se kamaráda "Co jsi říkal?".
Důchodce: Prdne a řekne si "Za Rakouska se prdělo líp".
Vzdělaný: Před prdnutím si vyžádá souhlas společnosti.
Opatrný: Zásadně neprdí, když má sračku.
Diplomat: Prdne a řekne "Kdo je tam?".
Byrokrat: Prdne a vyžádá si potvrzení.
Lhář: Prdne a tvrdí, že neprděl.
Egoista: Prdí si jen pro sebe.